úterý 27. srpna 2013

Vladimir Nabokov - Lolita

Po knize Jaro ve Fialtě jsem se rozhodl zakousnout se do dalšího díla V. Nabokova a to s velkým očekáváním.
Příběh je zpověď Humberta, čtyřicátníka s poněkud zvláštní vášní. Tento člověk nám vypráví svůj příběh a pouští nás do své minulosti, kterou právě ona vášeň velice silně ovlivnila. Odkrývá nám tajnou erotickou touhu po tzv. 'nymfičkách'. Velice mladých dívkách, které Humberta přitahují. Když se pak dostane k pro něj úchvatné, dvanáctileté Dolorez Hazeové, s jejíž matkou se ožení, líčí nám Humbert několik dlouhých let jejich více než zvláštního vztahu a v podstatě jeho života. Života plného smutku, prázdnoty, ale i touhy, lásky a citů, které jejich vztah provázejí. Humbert se s bolestí i radostí prokousává tím, co všechno se svou drahou Lo, Lolou, Lolitou zažil a podává nám místy až děsivý popis jeho vztahu k mladé Dolorez.
Tato šokující, bolestná zpověď o zakázaném citu a neopětované lásce zasáhne snad každého i přesto, že od této doby uběhlo více než 60 let. To jak Nabokov úchvatně vrství knihu a vkládá do ní trochu ironie a humoru je špička tohoto mistrovského díla.
Jediná věc, která mi na knize vadila, bylo někdy až zbytečně zdlouhavé popisování některých věcí. Pravdou je, že právě to u Nabokova zbožňuji, ale v některých částech (názvy hotelů apod.) si to autor mohl odpustit. To je pro mne jediná piha na kráse Lolity.
****


2 komentáře:

  1. Super článok :)
    Už si tú knihu musím fakt prečítať, lebo mám pocit, že ju už čítal každý, len ja nie :D

    OdpovědětVymazat
  2. Díky :)
    Hehe :D Tak pak napiš jestli se ti líbila.

    OdpovědětVymazat