Další 'momentovka'.
Sedím tu a měl bych být spokojený. Jak ale definovat spokojenost? Jde o to, co právě teď mám nebo o to, co cítím, jak mi je? Pravděpodobně všechno dohromady.(?)
Finální rovnice, do které se udávají všechny faktory, které jí ovlivňují? Asi ano.
Takže jsem spokojený? Nepovím. Nebo něco horšího...
Kolem mě poletují myšlenky, slova, vize. Některé chytám a snažím se je udržet. Ostatní musím nechat být. Není to lehké, ale jde to. Snad.
Všechno se najednou zrychluje, nabírá na významu, kmitá kolem mě se stále většími frekvencemi. Křičí to. Skoro ten zmatek slyším, ale tím se nesmím nechat ošálit. Nepředbíhat a zpomalit. To je to, co musím udělat.
Už to neslyším. Opět je tu jen tma a já. Správně, povedlo se.
Žádné komentáře:
Okomentovat