sobota 30. listopadu 2013

Jo Nesbø - Švábi

V bangkockém motelu je nalezen norský velvyslanec s nožem v zádech. Při vyšetřování jsou v jeho tašce nalezeny také pedofilní porno snímky. Mrtvý muž měl blízké vazby na premiéra, a tak v Oslu propuká tichá panika. Musí se okamžitě zabránit ohromnému skandálu. Do Bangkoku je vyslán někdo, kdo bude případ vyšetřovat, ale zároveň se bude do celé věci co nejméně míchat. Volba padne na alkoholem načichlého Harryho Holea, který nasedá do letadla a rozhodně nemá v plánu plnit tuto roli. 
Po dalším těžkém období musí všechen alkohol nechat v Norsku a s vitaminem B se vydává do Thajska. Sekundovat má holohlavé a temperamentní Liz, která ho zároveň učí o praktikách a zvycích Thajců a jejich společnosti. Postupem času přichází propocený, ale neopálený Harry Hole na nové skutečnosti. Věci jsou nakonec jinak než se zdají a osobitý Nor bude muset v bangkockých ulicích nechat mnohem více sil než se na první pohled zdá.
Noční můry a tiché štrachání ve zdech provází Harryho při probdělých nocích v úchyly a pedofily přeplněném Bangkoku. Dokáže ukázat co v něm ve skutečnosti je?

Dochází mi slova chvály na Nesbøho! Ať už jde o děj jako takový nebo o napětí a neočekávané zvraty. Všechny tyto faktory zvládá Nesbø bravůrně a mistrně si pohrává s dějem i čtenářem, kterého nenechá ani na chvíli v klidu. Do toho prostředí hlavního města Thajska, které se mi moc líbilo. Lidmi a auty přeplněného, nespícího města, kam nás autor zavedl a ukázal nám 'jak to chodí'. 
Jestli mi někdo řekne, že se při četbě Nesbøho knihy nudil, rozbiji si o hlavu kytaru, která mi visí na zdi.
Já jdu na Pentagram!
Co vy četli jste nějakou knihu od Nesbøho? Baví vás?



Sylva Lauerová - Tichošlap

Kniha vypráví příběhy obyčejných lidí. Nešťastné Anety, zamilovaného Pavla, dominantní a citově okoralé Sonji a dvou starých žen. Navzájem se neznají, avšak jedna věc je spojuje. Kolíbavé kroky.
V malém kumbále jedné z důchodkyň žije ON. Muž, který nemluví. Muž, který tráví nespočet hodin v podzemí pražského metra, kam se vydává jen když neprší. Co zde hledá? Co ho nutí trávit zde tolik času?
Životy hlavních hrdinů projdou radikální změnou a zkouškou. Někdy se musí stát špatné věci, i když si to sami nikdy neuvědomíme.
Tichošlap je neuvěřitelně tajemný, ponurý a chvílemi zoufalý příběh, který vám rozhodně ukáže něco nového. Velice pěkně napsaná a čtivá kniha, kterou přečtete za chvíli, ale přemýšlet nad ní budete mnohem déle.


pátek 22. listopadu 2013

Arne Dahl - Až na vrchol hory

Ve stockholmské hospodě, kde se scházejí především fotbalový fanoušci, je plno lidí. Momentálně hlavně plno flustrovaných fotbalových fanoušků. Z ničeho nic se v davu jeden muž složí k zemi. Je mrtvý. Někdo ho zabil půllitrem. Všichni začínají panikařit a velká část návštěvníků bere nohy na ramena. Případ dostanou na starosti Paul Hjelm a Kerstin Holmová. Dva členové již rozpadlé vyšetřovací skupiny A. Další den vybouchne ve věznici se zvýšenou ostrahou bomba.Věci se dávají do pohybu. Následuje přestřelka gangů, při které zmizí záhadný kufřík. Vyšetřovací Skupina A se musí dát znovu dohromady, aby zabránila obrovské katastrofě a předešla skandálu mezinárodního rozměru. Je toho ale ještě schopná?
Jakou spojitost mají všechny tyto události, do kterých je zapletena skupina silného pravicového extremismu, jugoslávští vrazi a ranaři, drogová společnost okolo jugoslávského bosse a pedofilie?

Jelikož je Arne Dahl nejprodávanější švédský krimi spisovatel, byl jsem upřímně trochu zklamaný. Čekal jsem trochu více všudepřítomného napětí, které jsem našel až v druhé polovině knihy. To ale neznamená, že by mě kniha nudila. Neuděláte chybu, když si Až na vrchol hory přečtete. Věc která se mi na knize líbila bylo to, co se snaží Dahl vkládat do všech jeho detektivek. Kromě příběhu jako takového vkládá do knihy určité téma. Něco k zamyšlení k aktuálním událostem nebo událostem, které se staly a stále se společností vlečou.
Každému se ale koneckonců líbí něco jiného, a tak si myslím, že určitě stojí za to dát Arne Dahlovi šanci.



neděle 17. listopadu 2013

Jag lär mig svenska!

Občas když je čas, se snažím učit švédsky. Ano. Až tak jsem se do země Tre Kronor zamiloval. K učení mám dvě knížky a videa z YT takže si na nějaký výraznější progres budu muset trochu počkat. Každopádně mě to strašně moc baví a něco málo už umím. Hlavně jsem se naučil první souvislí text, představit sám sebe! Mám z toho radost takže...

Låt mig presentera mig själv! Jag heter Emmett. Jag är sjutton år. Jag kommer från Tjeckien. Jag pratar inte svenska flytande ånnu. Jag vill prata svenska jåttebra. Jag tycker om skriv så mycketDu är välkommen till min blogg. Trevligt att träffas. Ha det bra, tack!

Dovolte mi se představit! Jmenuje se Emmett. Je mi 17 let. Pocházím z Česka. Zatím nemluvím plynule švédsky. Chci ale mluvit dobře švédsky. Moc rád píšu! Vítám vás na mém blogu, těší mě. Mějte se hezky a díky!

Pochopitelně toho umím víc, ale tohle je asi první text, který jsem schopný dát dohromady. Hehe. 


sobota 16. listopadu 2013

Jo Nesbø - Sněhulák

Je listopad a v Oslu napadl první sníh. Brite Beckerová přichází domů, chválí svého muže a syna, jak pěkně postavili sněhuláka. Ti se ale diví, protože žádného nestavěli. V noci se její syn probudí a jeho matka je pryč. Zmizí beze stopy. Jen sněhulák, upírající černé oči k domu, má na krku její šálu. Případu se chopí Harry Hole, který dostal nedávno zvláštní dopis s podpisem 'Sněhulák'. K Holeovi se přidává nová kolegyně Katrine Bratová z Bergenu. Postupem času Harry a jeho tým zjistí, že Beckerová není první případ a odhaluje další a další záhadná zmizení žen. Všechny tyto ženy byly vdané a zmizely s prvním sněhem. Harry zatím netuší, jakému nebezpečí musí nyní čelit a jaký protivník se proti němu postavil. O to těžší je pro nejvyhlášenějšího osloského detektiva fakt, že se případ dotýká více než se zdá jeho nové kolegyně a jedné jemu velice blízké osobě. Dokáže Harry zabránit sněhulákovi v jeho velkém finále?
Další důkaz proč je Jo tak čtený po celém světě a získal nespočet ocenění. S každou stránku se zvyšuje napětí, děj je plný nečekaných zvratů a překvapení. Ke konci jsem asi prodělal menší infarkt, tak moc jsem se do knihy začetl. U Theorina jsem si připadal jako kdybych se nadechl a nebyl schopný vydechnout a u Nesbøho byl můj tep tak 4155 na 4564. Pro mě jsou tihle dva to nejlepší, co jsem zatím ze severu četl, zatraceně moc doporučuji! 


neděle 10. listopadu 2013

Dny se zkracují

Přišel listopad, pro mě jeden z nejlepších měsíců v roce a to nejen protože mám narozeniny (i když...). Co to znamená? Podzim vrcholí velkým finále, kdy stále prší, je chladno, zkracují se dny a všechno má své kouzlo. Nemůžu si pomoct. Vím, že jsem o tom sem několikrát psal, ale pro mě to je jedna z nejkrásnějších věcí. Máte rádi tohle období vy?
Další dobrá zpráva (jako jedna z mála, heh) je, že se mi do ruky dostal další Nesbø! 7. díl sněhulák je obecně považován za jeden z těch lepších a zatím mne opravdu moc baví. Mám ale vždycky trochu strach, že mě kniha tak nevezme, když mi jí někdo přechválí. Proto se dost často snažím snížit očekávání. U nejprodávanějšího Nora v Česku se mi ale nestalo, že by nenaplnil mé očekávání a to zatím plní i sněhulák. Určitě o něm chci něco málo napsat. 
Kromě toho, že chodím do MF, budu teď psát do studentských novin a první článek bude o skandinávské literatuře. Z toho mám ohromnou radost, protože poprvé od doby, co píšu do novin, budu psát o něčem, co mě opravdu baví a zajímá. To je pro mě v psaní jedna z nejdůležitějších věcí. I tak mě ale obecně psaní do novin baví a jsme strašně moc rád, že se mi teď naskytly tyto možnosti.
Sport? 
I když o sportu jsem sem asi nikdy nepsal, myslím, že by jsem mohl napsat něco málo o tom, co sleduji. 
San Jose! Jsem strašně moc rád, že začátek sezony vyšel žralokům na jedničku. Pochopitelně i za Hertla, u kterého jsem se ze začátku bál, aby si dokázal udržet určitý standart a neskončilo to u povedených prvních zápasů. To se ale nestalo a myslím, že je na dobré cestě. Pořád hraje to, co umí a myslím, že má na to, aby se v týmu udržel. Dost mu podle mě pomohlo to, že hraje v první lajně s Thortonem. Ještě bych ale raději nebyl přehnaný optimista. Každopádně mě těší to, jak Sharks vlétly do sezony a doufám, že nám to vydrží! Škoda jen těch posledních zápasů, které nám moc nevyšly. Nevadí, zítra si zlepšíme chuť na Winnipegu. GO SHARKS!
Liverpoolu se také povedl start do nové sezony Premier League. Tým se změnil, přišlo dost nových hráčů a víceméně všechno klape tak jak má, i když vždycky se něco najde. Musím si pochválit Sakha v obraně, Mignoleta v brance a výborného Sturridge (nejlepší střelec PL) v útoku. Neuvěřitelně povedené nákupy! Do toho staré tváře jako Škrtel, Agger, Coutinho, Lucas atd. Tým okolo kapitána Gerrarda tak ukázal, že má na to hrát o přední příčky a rozmetal všechny pochybnosti. Sama o sobě je kapitola Suárez, který se po trestu vrátil do sestavy a střílí mu to náramně! Snad se tedy uklidnil a potvrdí svá slova o tom, že dospěl a dozrál. Doufejme. YNWA
Dnes večer jsem mimochodem objevil kapelu The National a zatím jsem si nepustil nic jiného. Takže doporučuji.
Trochu jsem se rozepsal. Nevadí. 
Kdyby jste měli nějaké připomínky nebo komentáře, budu moc rád, když mi je sem napíšete. Užívejte podzim, ahoj.


neděle 3. listopadu 2013

Konec světa

Do pokoje se vkradla tma. Z ničeho nic je všude kolem. Obklopuje mě a pomalu svírá, tlačí a já se nechávám mačkat. Všechno jakoby se najednou zpomalilo a mělo svůj smysl.
Jediný zvuk, který je slyšet už od rána jsou kapky deště s železnými krabicemi na silnici. Nádherná světle kovová obloha celý den okupovala nebe, ale teď se změnila v něco jiného. V něco strašidelného. Celou jí během chvíle zahalil mohutný černý obr. Zabral celý prostor pro sebe a přinesl s sebou tmu, něco děsivého ale zároveň krásného. Takhle musí vypadat konec světa.
Rozsvítily se pouliční lampy. Jako na protest tomu úchvatnému, co se vytvořilo na obloze a jejich světlo se odráží v kapkách na okenních tabulkách. Nádherně se třpytí. Déšť neustává a dál se víc a víc vkrádá do mojí hlavy.
Všude přítomný chlad, déšť a do toho ta skličující, všechno obklopující tma.
Nemůžu si pomoct, je to nádherný.

 

sobota 2. listopadu 2013

Viveca Sten - Tiché vody

V České republice čerstvě vydaný krimiromán, který se odehrává v šérách. Typických pro oblast Stockholmu. Většina příběhu je vycentrována na ostrov Sandhamn, kde je jednoho dne nalezeno značně rozložené tělo utopeného muže. Případu se ujímá Thomas Andersson z policie Nacka, který se před nedávnem rozvedl a přišel o malou dcerku. Po několika dnech se najde další tělo. Tentokrát je to žena a navíc sestřenka první oběti. Záhadou je spojení obětí se Sandhamnem, které je jedním velkým otazníkem. Jaká tajemství ostrov ukrývá?
Tím ale série záhadných úmrtí nekončí a Thomas společně s vyšetřovacím týmem musí co nejdříve vyřešit případ, který hýbe celým ostrovem a je plný záhad a chybějících pojítek. Thomasovi také pomáhá jeho kamarádka Nora Lindeová, právnička žijící na ostrově, jejíž vztah s manželem právě neprochází nejlepším obdobím.
Kniha je pěkně napsaná, napínavá a případ se místy zdá nevyřešitelný. Kromě toho mě upoutalo nádherné místo, kde děj probíhá. Sandhamn a obecně šéry jsou jistě úchvatná oblast (resp. typ pobřeží) s mnoho oblíky, které tvoří ploché ostrůvky. I když je kniha opravdu dobrá, napínavá a poutavá, nelze jí srovnávat s (pro mě) veledíly jako například Smršť J. Theorina. Tam je laťka nastavena prostě moc vysoko. I tak ale můžu tuhle skvělou detektivku doporučit.
***